Milan Knob
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

Stránky věnované záhadám a tajemnu

 
 

Jaký je osud Mayů a osud lidstva?

Vytvořeno 04.02.2012 14:36:40 | Poslední změna 04.02.2012 16:11:14
Byl jsem zrovna na cestě k Donu Isidrovi a nedokázal jsem přestat myslet na věci, které se právě děly ve světě, a na dlouhou dobu, jíž předpovídala naše proroctví. Hned jak jsem se s ním setkal vychrlil jsem na něj otázku: "Done Isidro, co se stane s Mayi?"
Don Isidro jako obvykle svraštil čelo a nějakou dobu přemýšlel, než nakonec odpověděl: "Otázka by spíše měla znít: Co se stane s celým lidstvem? Osudy Mayů jsou úzce svázány s osudy všech ostatních obyvatel Země. Není to otázka ras či národů, tím méně sektorů společnosti a už vůbec ne sekt."
Planeta je živoucí organismus a její osud ovlivňuje všechny, kdo ji obývají. Pohled na současné události a stav životního prostředí nás nenechává na pochybách, že situace je opravdu vážná. Lidská nevědomost, zřetelný důsledek rozchodu s přírosním řádem, způsobila velké vychýlení rovnováhy.
Lidé často hovoří o svobodě a demokracii, není však jasné, čí svobodu mají na mysli. Vždy jsme totiž umlčeni, jakmile se začneme stavět proti těm, kdo si přisvojili právo tvořit budoucnost světa. To se neděje pouze u nás v Guatemale, ale i v rozvinutých zemích. Svoboda, kterou tito lidé obhajují, existuje pouze v hranicích jejich vlastních pravidel, které nakonec vždycky přinášejí užitek pouze svým tvůrcům. Toto je však možné pouze díky složitým intrikám. Hlavní hráči mezi sebou uzavírají dohody, aniž by přitom brali ohledy na všechny ostatní. Přežíváme ve stavu jakési zvláštní letargie. Pochopíme to lépe, když se podíváme na hodnoty, které nás formují. Nemám na mysli falešnou morálku, ale něco mnohem závažnějšího: skutečnou svobodu vědomí. To však neznamená dělat si, co se nám zlíbí.
Opravdová svoboda je záležitostí vnitřní svobody, osvobození od vrtochů vlastní mysli. Svoboda je život v harmonii, kde každý ctí stejně sám sebe, druhé i Matku přírodu.
Pokud jsme skutečně svobodní, pak máme upřímnou starost o sebe samého jako skutečný předpoklad existence. Jsme zdraví, protože si nepřipouštíme žádná trápení, a jsme také bohatí, protože za svůj nejdražší majetek považujeme pravdu a prostotu. Pravda je vědomí sebe samého, svých předností i nedostatků. Příjmáme se takoví, jací jsme, bez nějakého vnitřního konfliktu. Někteří lidé se narodí s přednostmi, které bychom si přáli mít také, my však na druhou stranu máme své přednosti, které druzí nemají. Není to žádná soutěž. Pravdou je, že všichni se potřebujeme navzájem: naše rozdíly vytvářejí rovnováhu.
Čím vyšší má někdo postavení v životě, tím musí být odpovědnější a pokornější. Všechny problémy světa lze přisoudit skutečnosti, že se tímto pravidlem neřídíme. Vládci za dob našich praotců bývali ctěni a milováni pro svou moudrost a schopnosti, jimiž sloužili druhým. Své vysoké postavení si vysloužili tím, že celý svůj život ostatním prokazovali službu: jejich nejlepší volební strategií byla práce pro celek. Být vůdcem byla pocta, ne důvod k chlubení či obohacování. Naši vůdcové si o sobě nemysleli, že mohou všechno. Jejich záměrem bylo udržovat vyváženost a uchovávat hodnoty našich předků.
Demokracie nespočívá v tom, že si zvolíme někoho, kdo bude sloužit našim osobním záměrům. Nebylo by lepší zvolit někoho, kdo bude pracovat pro dobro všech?
Dnes mocní tohoto světa neudělají kdok bez bodyguardů a neprůstřelných vozidel. Oddělili se od skutečného života, upadli do přesvědčení o své nezastupitelnosti, o níž jim někdo neustále našeptává opojná slova a ujišťuje je o jejich velikosti, aniž by tušili, že jimi celou dobu jen manipuluje někdo jiný. Pochybuji, že by se tito lidé měli čeho bát, pokud by opravdu sloužili lidem a dohlíželi na jejich blaho. Světové velmoci nejsou jediné, kdo si mezi sebou rozděluje naší rodnou planetu. Také malé mocenské skupinky rozputávají války, převracejí celé státy vzhůru nohama během chvilky. Globalizace přivedla na svět menší finanční kliky, které se přetahují o světové nerostné zdroje, výnosné komodity a služby. Nemáme nejmenší představu o tom, jak jsme manipulováni!!!
Neustále spolu soupeříme v hromadění věcí a zdobíme si své příbytky co největším počtem symbolů bohatství, v našem nitru však tato snaha zanechává jen prázdnotu. Zmocňuje se nás odcizení, ztrácíme směr. Raději si budeme hrát s posledním výkřikem techniky, než bychom usedli a tiše pozorovali západ slunce. Raději máme plné kapsy a prázdná srdce. Vynutili jsme si hranice a vytvořili rozdíly mezi národy, a proto jsme začali nenávidět své sousedy. Ozbrojili jsme se až po zuby a jsme připraveni při sebemenší provokaci vyrazit do boje. Naše děti od nás odcházejí a nikdy se už nevracejí zpět. Za své vládce jsou ochotny zabíjet i umírat. Odveta je cyklus, která nikdy nekončí.
Žijeme v policejních státech, kde poslušnost a zákon stojí na strachu a represi, nikoli na přesvědčení a svědomí. A dnes už máme i světovou policii, která si osobuje právo vnucovat pořádek podle své představy o lidských právech a cítí povinnost vnikat na území jiných států, rozpoutávat války a diskreditovat každého, kdo se staví do cesty jejím záměrům. Svoboda je vážnější, ale také mnohem prostší. Svoboda je mír. Je to spokojenost s tím, co děláme.
Není to přizpůsobivost ani vyčkávání na lepší život po smrti. Je to lepší život tady a teď. Ten můžeme získat tím, že zpomalíme své tempo a raději si budeme více hrát se svými dětmi, než se hnát odnikud nikam. Není lepší přemítat o svém životě, než vysedávat před televizí a otupěle rezignovat na to, že nemáme žádný opravdový smysl svého života?
Nic nevyřeší jeden nebo dva jedinci. Je to problém celé společnosti. Osud lidstva bude záviset na tom, jak bude na tuto změnu připraveno. Je na nás abychom se sebou něco udělali, získali pozitivnější pohled na svět a vyhnuli se tak pocitu neodvratné záhuby. Lidé jsou dnes doslova posedlí vizí "konce světa" a zapomínají, že by měli myslet především na to, za jakým účelem vlastně na tento svět přišli.
Nezapomínejte, že život pozemský není věčný. Dříve či později přijde konec, protože každý z nás je smrtelný. A budeme to my sami, kdo nás bude soudit. To bude ten poslední soud, o kterém tolik slýcháme, ten okamžik smrti, v němž nebudeme moci sami před sebou utéct, lhát si, nebo se oklamat. V té chvíli se budeme zodpovídat z toho, jak jsme naložili s tou vzácnou příležitostí zvanou život. Naše existence je pomíjivá a neměli bychom jí promarnit tím, že budeme sami před sebou utíkat v tom každodenním závodě šílenství.
Osudem naší mayské kultury je být v tomto čase světlem a vůdcem. Spolu s ostatními domorodými národy voláme ke svým mladším bratrům a prosíme je, aby přestali hrát tu zotročující hru a vrátili se k harmonickému životu. Každý, kdo toto volání uslyší a uspořádá své lidské hodnoty. kdo pochopí, že nemůžeme pokračovat v tom masovém ničení přírody a dál setrvávat v nevědomosti, ten přežije a bude stavět nový svět. Nejtěžší krize postihla naše hodnoty, především hodnotu každého z nás jako lidskou bytost. Pokud uděláme špatnou volbu, lidstvo na to může doplatit jako nikdy předtím. Musíme se stát jedním národem, v němž převládne úcta ke každému jedinci, z nějž nikdo nebude vylučován a nic nebude vnucováno. Bude to uskutečněná utopie, v níž bude nejdůležitější harmonie a úcta, kde už nebude podvod a klam, jen pravá svoboda. Represivní, na trestu založená náboženství zmizí, neboť pravda bude v každém z nás. Toto je náš osud a osud lidstva, toto je vycházející Páté Slunce, rok nula, návrat moudrých vůdců.

Carlos Barrios - Šaman a člen mayské rady starších.