Milan Knob
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

Stránky věnované záhadám a tajemnu

 
 

Cizojazyčtina.

Vytvořeno 18.10.2012 20:44:45 | Poslední změna 18.10.2012 20:45:24
Cizojazyčtina a já.

Jak vyplývá z názvu, bude se jednat v tomto případě o tzv. cizojazyčtinu. Tento název vymyslel jeden člověk z Moravy. Ale popořadě. V poslední době se mi stává taková věc, že dostávám do mysli slova a věty v pro mne naprosto cizím jazyce, která jsem schopen poměrně jednoduše interpretovat jak mluvenou formou, tak i psanou formou. Potíž je v tom, že nevím co to vše znamená. Sem tam se mi v mysli mihne i překlad toho co zplodím na papír, ale je to zatím žalostně málo. Dokonce jsem si občas myslel, zda neblázním, ale opak je pravdou, začíná to být velice časté a velice naléhavé, jedná se snad o nějaké zprávy z minulých životů, nebo snad o proroctví pro budoucnost? Kdo ví, ale cítím, že letos se pravdu dozvím a se mnou i další lidé. Když jsem se s tím začla podrobněji zabývat, tak mi vytanula na mysli podobnost s příběhem Svaté Jany z Arku, která byla ale za něco podobného upálena nejdřív jako kacířka a nakonec prohlášená za svatou. Dovolte mi ho tu v krátkosti prezentovat díky pomoci Wikipedie:

Příběh Jany z Arku.

Mládí:

Johanka se narodila patrně roku 1412 v zámožné selské rodině v lotrinské vesnici Domrémy, dnes Domrémy-la-Pucelle. Krátce nato byla zahájena třetí etapa stoleté války. Angličané se vylodili na kontinentě a roku 1415 zvítězili u Azincourtu. Poté postupně ovládli severní Francii. Roku 1420 podepsali anglický král Jindřich V. a francouzský král Karel VI. smlouvu v Troyes, na jejímž základě získal dědický nárok na francouzskou korunu po Karlově smrti anglický panovnický rod Lancasterů. Tím byly opominuty dědické nároky dauphina Karla. Po brzké smrti Karla VI. († 1422) se dědicem trůnu stal nedávno narozený syn předčasně zesnulého Jindřicha V. a Karlovy dcery Kateřiny z Valois Jindřich VI. Dauphin Karel se stáhl na jih od Loiry a vzdal se aktivity. Tehdy se zrodil široký lidový odpor proti anglickým uchvatitelům.
Od svých 14 let slýchala Johanka hlasy a měla vidění, v nichž se jí zjevovali andělé a světci. Johanka se k nim modlila za záchranu Francie, neboť žoldnéřská anglická vojska drancovala a vypalovala její rodný kraj a nezadržitelně se blížila k Orleánsu. Hlasy světců jí sdělily nade vší pochybnost, že byla Bohem vyvolena osvobodit Francii. Inspirovaná těmito hlasy a díky síle své vlastní osobnosti, víře v Boha a přesvědčení ve své poslání vystoupila veřejně se svými úmysly.
Válka:

Počátkem března 1429 vyjela se skromným doprovodem od guvernéra ve Vaucouleurs za Karlem VII. do Chinonu a za několik týdnů ho přiměla svou přímostí a nezlomným přesvědčením o svém vyšším poslání k tažení do Orléansu. Johanka z Arku dostala vojsko, byť malé, nechala si vyšít na korouhev květy lilie a slova Jesus Maria. Její vítězný pochod trval od května do července. 8. května 1429 vjela do osvobozeného Orléansu, 18. června, kde nejprve musela odrazit četné útoky a vyčistit okolí Orléansu. Klíčovým vítězstvím pro ní bylo dobytí pevnosti Tourelles a nakonec vyrazila na města Jargeau, které obléhala měsíc, poté k tehdejšímu hlavnímu městu Francie Meungu (hlavním městem byl něco přes 2 století, ale byl o něco větší než Paříž) toto město bylo obleháno půl roku až po dlouhých a útrpných bojích vyhnala anglickou smetánku s mnoha zkušenými anglickými veliteli a město nakonec padlo. Pro Johanku to byl obrovský úspěch, když vrátila Francii její hlavní město a nakonec se vydala k Beaugency, které po dvouměsíčním obleháním padlo a sním i poslední velký odpor v údolí řeky Loiry pak už jen porazila anglickou armádu u Patay a odtáhla k Remeši, korunovačnímu městu francouzských králů, kde po cestě k místu určení dobyla města Auxerres, Troyes a jezerní město Chalons. 17. července byl dauphin Karel v Remeši korunován jako Karel VII., čímž získal v očích současníků rozhodující převahu nad svým anglickým soupeřem nezletilým Jindřichem VI.

Zajetí:

Jana z Arku byla rozhodnuta pokračovat v boji až do vyhnání Angličanů ze země. Mocně působila na vojáky i lid, král se však začal její popularity obávat, proto jí svěřoval stále méně důležité, ale často nebezpečné úkoly. Počátkem září 1429 sice zaútočily její oddíly na Paříž, neměly však bez královy podpory šanci. Při obnovení válečných operací na jaře 1430 hájila Jana s malým vojenským oddílem proti anglickým útokům Compiegne a byla – patrně zradou – zajata 23. května Burgunďany, kteří byli spojenci Anglie.

Proces:

Kouzlo Jany však nepřestávalo na lid působit, takže se Angličané rozhodli jednou provždy s žijící legendou skoncovat. Zajatou dívku od Burgunďanů koupili za 10 000 liber a odvlekli ji do Rouenu před anglický soud, který měl prokázat její spojení s ďáblem. V předem rozhodnutém procesu, který řídil francouzský biskup Petr Cauchon, byla odsouzena jako čarodějka a kacířka. Dne 30. května 1431 byla devatenáctiletá Jana na rouenském náměstíčku Vieux Marché (Starý trh) upálena. Katolickou církví nebyla exkomunikována a na seznam vyloučených osob z církve byla dána omylem. Když si Karel VII. zajistil vládu nad takřka celou Francií, požádal o obnovení církevního procesu a prohlásil Janu za oběť justičního omylu. Byla rehabilitována světským soudem v plném rozsahu. Papež Pius X. ji prohlásil 18. dubna 1909 za blahoslavenou a papež Benedikt XV. ji svatořečil 16. května 1920.

Tolik velice známý příběh jedné mladé dívky z dávných dob. I mě se v poslední době, jak jsem již výše napsal dostávají do mylsi slova a věty v neznámém jazyce. Já sám toto vše přikládám další záhadě našeho světa a tou je doba, ve které žil jeden z tajemných národů světa – Mayové. Několik indicií mi to začíná velice připomínat. Před lety jsem se dostal díky internetu do slovní války s jednou osobou (ženou), která na svých internetových stránkách psala o sektách, a boji s nimi zasvětila svůj život a rozhodla se použít moje fotografie, které jsem já dával na internet k tomu aby začala vést válku s mými přáteli a potažmo i se mnou a vyvolat díky nim trestní stíhání, což se mi samozřejmě přestalo zamlouvat a i když jsem své fotografie umístil na net zcela volně, rozhodl jsem se proti ní rázně zakročit a tehdy se mi to stalo poprvé, začal jsem psát věty v neznámém jazyce a co víc věděl jsem co to znamená. Ona toto samozřejmě zpochybnila ve snaze ze mne udělat blázna, ale to se jí nijak nepodařilo. Mě se představila jako Maríči. Budu zde prezentovat to co jsem jí já napsal i s překladem:
Bonamara tu Marici. Ute mic. Eno si janok idmnutu! – Zdravíme Tě Maríči. Dávej pozor. Nevíš proti čemu bojuješ! Tím jsem také s tou ženou skončil a přestal se o ní zajímat. Přesto mi to nedalo a o pár let později při jedné návštěvě s přáteli v Telči, kde se scházíme několikrát do roka jsem požádal svoje kamarádky sestry Ilonu a Ivu Podhrázské, které komunikují s mimozemskou inteligencí o seanci, kde jsem tyto věty prezentoval s tím, zda by mi ten mimozemšťan mohl sdělit o co se vlastně jedná. Holky do té chvíle nevěděly o tomto mém příběhu a na mnou vyřčené věty odpověděla Iva, která komunikaci provádí jedním jediným slovem – Mayové. A bylo to venku, byla to mayština. Do dnešní doby jsem již obdržel další slova a věty a tak trochu si dávám vše dohromady a začínám o tom pravidelně hovořit a to nejen prostřednictvím internetu, ale i v mediích. Při jedné mé návštěvě v internetové televizi Cesty k sobě jsem o tomto také hovořil a tento pořad měl velký úspěch. Nedivil jsem se proto, že se mi ozval jeden člověk z Moravy, nazvu ho nyní jeho pravým jménem Olda a psal mi, že po shlédnutí rozhovoru se mnou se odhodlal k tomu vydat také svědectví o tom, že i on příjmá tzv. cizojazyčtinu, jak ji nazval a poslal mi cca. 25 listů popsaných touto tajemnou řečí. Já to začal pomalu přepisovat do elektronické podoby, listy jsou popsané tužkou a není to tedy nic jednoduchého, ale moje překvapení dostoupilo vrcholu, vše co přepisuji, je mi velice povědomé a velice blízké. Po konzultaci s kamarádkou jsme došli k závěru, že se jedná o mayštinu a vše se točí okolo Mayského kalendáře, který končí právě letos a když přihlédnu k tomu, že 21.12. 2012 oslavím narozeniny, tak už se ale opravdu ničemu nedivím. Rád bych zde odprezentoval alespoň kousíček tohoto neznámého textu:

Cizojazyčtina – přepis
1.

Dogeoz vea – kei aoeime tua. Apedo vadi nirema kved szepido esu vakuem ita. Sakem zalcia peulto. Suvma zeleje zalkade Evertiovis diverkvama. Kvido mena zaikade vau.
Vadeiki ezualte arnio kebodi zevla ascime. Ami – zea save otte leiva. Avitte zima kovetisz. Sudovci sea lovi Akker divosza Steine. Madivi seu zaila edukace ismoeki chaimi. Odgiu zadu vadei rao mido kabi saeldokei idsa apo keim uode. Sdgem vea kobi zao idvase vadu apei. Uapek chia otev zadi amei odka. Ichgeadz zide appo. Begi vea sve atmei. Bega diveszappo. Appo digu seena otek. Zedige vea szaduma atvio edmilte. Dileko vea sadlmi. Mekko edvi saet. Adgvipe zealto samia itkev srove. Zidem edka vau. Opek moda zeo. Atvemi zeova sae. Idgidezom saulta apelto. Odpek rau taze. Eka gidet sav zvdeik modi. Kezdi vea sode item rai tabo. Tenid kabe zva. Ika vadei mau. Svuei tebik v amo. Tabi kea szvim itev uva.

Už nyní se pomalu pracuje na přepisu tohoto textu do srozumitelštiny a doufám, že ještě během tohoto přechodového roku 2012 se dozvíme o co vlastně vůbec jde. Sám se na to těším. Rád bych se podělil o více informací, ale v tuto chvíli ještě není možné úplně vše otevřít pro lidi okolo sebe, ale ten čas je velice blízko.

Závěrem bych chtěl ještě dodat jednu věc. V dnešní době je spousta lidí, kteří dostávají do mozku různé informace, ale nedovedou s nimi nakládat. Potom končí v různých ústavech a santaoriích, kde se z nich stane to co je a je to moc smutné. Doufám, že tímto se lidé zbaví jakési bázně o tom otevřeně hovořit a budeme se divit, kolik nám toho ještě zůstává utajeno....

Děkuji všem Váš Milan Knob all. Stříbrný vlk
Teutii Maya ranei torru vei…


Klub Nezávislých Občanů – Badatelů Chotěboř
 
Prohlášení o Cookies